Řecko - Chalkidiky - informace

 

Krásné poloostrovy s dlouhými písečnými plážemi o délce téměř půl tisíce kilometrů, s romantickými zálivy, průzračným Egejským mořem a krásnou přírodou - to vše spatříte na Chalkidiki. Třítisíciletí mýtů, bájí, legend, historie a plynulého, nepřetržitého rozvoje antické i moderní řecké kultury vtiskly tomuto místu neopakovatelnou atmosféru. Poměrně velký poloostrov Chalkidiki se na jižním cípu dělí na tři poloostrovy - Kassandra, Sithonia a Ahos. Chalkidiki má tvar obrovského trojzubce, který drží starověký bůh moře Poseidon. Nádherné tradiční vesničky, z nichž každá má svoji vlastní barvitost a historii, byly a stále jsou objevovány návštěvníky z celého světa, stejně tak jako jeskyně Petralona, archeologické místo Olynthos, malý ostrov Amouiani, lesy hory Cholomon a kláštery na hoře Athos, jež jsou po staletí centrem ortodoxního křesťanství. A z těchto důvodů je tato magická lokalita turisticky nejvyhledávanější a nejoblíbenější oblastí z celého severního Řecka.

 

 

Chalkidiki bylo prý podle mýtů a legend divoké a kamenné místo. Ve starých časech, jak lidé věřili, zde žili nepřátelé starověkých bohů - obři - až do té doby, než byla tato oblast poprvé kolonizována. To bylo v 8. století před Kristem obyvateli města Chalkida z ostrova Evia, podle kterého dostala jméno. Hora Athos byla pojmenována po obrovi stejného jména, který ve svých hrozbách vzal tuto horu a hodil ji proti bohům. Sithonia dostala své jméno po jednom ze synů Poseidona, který se jmenoval Sithonas, a Kassandra byla pojmenována po Kassandrovi, jednom z nástupců trůnu po Alexandru Velikém.

První psané zprávy o Chalkidiki se objevují v Hérodotových popisech Perských válek. Po nich se 32 nejdůležitějších měst spojilo pod vedením města Olynthos a vytvořilo spolek. V roce 352 před Kristem se města připojila k Aténám, aby se pokusila zastavit úsilí Philipa II. Makedonského dobýt celé Řecko. Ale zbytečně. Philip vtrhl do Chalkidiki, zničil všechna města, která byla členem spolku, a připojil celou oblast k Makedonské říši. Poté Philipův syn Alexandr Veliký následoval dobyvatelský sen svého otce a dobojoval se během několika krátkých let až k řece Indus v Indii.

 

Po úpadku Makedonie byla tato oblast nedílnou součástí Římské říše a následně říše Byzantské. Ne však trvale. Během středověku byla předmětem invaze germánských a slovanských kmenů. V 6. století byla na hoře Athos založena první mnišská společenství a brzy většina úrodné hospodářské půdy přešla pod jejich kontrolu.

 

Od 13. do 15. století byla tato oblast alternativně pod benátskou vládou či správou Byzantské říše až do roku 1430, kdy byla zabrána Turky a zůstala v jejich vlastnictví až do roku 1912, kdy se Makedonie s konečnou platností spojila se zbylou částí Řecka.