Španělsko - Menorca - informace

 

Na rozdíl od Mallorky a Ibizy není tolik známá, a proto se jí turistický ruch dotkl jen zlehka. Pobřeží Menorky je rozeklané, skalnaté a občas i písčité. Díky své povaze je rájem potapěčů a ostatních příznivců vnímání krás pod hladinou moře. Spousta úzkých zálivů připomíná fjordy, na kterých jsou buď malé pláže nebo přírodní přístavy. Mnoho pláží tvoří přírodní rezervaci a tak je kus panenské přírody ochráněn před náporem turistů. Menorka je nazývána modro-bílým ostrovem, jelikož moře je zde nejen mělké, ale i blankytně modré a společně s bílými rybářskými vesničkami vytváří romantickou idylku. Návštěvníci ostrova mají možnost se ubytovat v malých domečcích těchto bílých vesniček, nebo využít služeb jednopatrových apartmánů, či nízkých hotelů na pobřeží.

Vnitrozemí Menorky je neobydlené a dvě největší města Mahón a Ciutadellu spojuje pouze jediná silnice protínající ostrov.

 

 

Stejně jako Mahón, také Ciutadellu obývá zhruba 20 000 lidí. V přístavu jsou dodnes zachovány pozůstatky starověkého a středověkého opevnění. Uvnitř město skrývá historické centrum s mnoha malými půvabnými náměstíčky, kde domky jsou lemovány podloubím. Architektura celého historického centra včetně katedrály a radnice odráží nadvládu všech zemí, jenž kdy Menorku obládaly.

Na jih a na západ od Ciudadelly byly postaveny čtvrtě tvořené převážně apartmány, kavárnami a obchody, odkud je pravidelné autobusové spojení do nedaleké Ciudadelly.

 

 

Páté největší město na Menorce má 3700 obyvatel. O městečku se nedochovaly žádné dokumenty kromě toho, že v minulosti patřilo k obci Es Mercadal. Ve 14. století Jakub II. založil v Ferreries farní kostel svatého Bartoloměje. K současnému kostelu byla v roce 1870 přistavěna kaple Všech svatých a v roce 1884 zvonice. Od 19. století má Ferreries statut obce.

 

 

Na severním konci ostrova leží nádherná přímořská vesnička. Žije zde zhruba 300 stálých obyvatel živících se rybolovem, lovem langust a samozřejmě turistickým ruchem. Krásná promenáda s palmami lemuje přírodní přístav s mnoha kotvícími plachetnicemi, rybářskými bárekami a jachtami.

 

 

Městečko s 23 000 obyvateli má atmosféru anglického koloniálního města a jeho chloubou je 2. nejdelší přírodní přístav. V hlavním městě Menorky se nachází velká řada historických památek:

Městská radnice Ayuntamiento z roku 1613, kostel Panny Marie (Santa María) z 18. století, Františkánský klášter sv. Františka (Sant Francesc) ze století 17., kostel s klášterem sv. Carmen (Claustre del Carmen) a mnoho dalších.

 

 

Nejvyšší hora Monte Torro je 935 metrů nad mořem. Název hory pochází z arabštiny. Pro obyvatele Menorky je Monte Torro poutním místem. Z roku 1290 pochází křesťanská legenda vážící se k vrcholku hory. Vypráví o mnichovi, který každý den zahlédl na hoře světýlko, a tak se vydal záhadný jev prozkoumat. Po cestě se k němu přidal černý býk, jenž mu pomáhal rozrážet křoviska a zavedl mnicha až k malé skulině, kde stála světélkující socha Panny Marie. Ačkoliv ji mnich z hory odnesl, druhý den tam byla zas a tak se Panna Marie stala patronkou ostrova. Kaplička postavena na její počest byla v 17. století rozšířena na augustiánský klášter.